Před časem jsem napsala v jednom chatu, že slovo novinářská etika je pro některé novináře cizím slovem. Téměř každý den se přesvědčuji o tom, že skupina těchto novinářů neustále roste. Po přečtení článku Duhové zklamání, který zveřejnila ve středu 22. února Mladá fronta Dnes, jsem do této skupiny zařadila také jeho autorku, Ivanu Karáskovou.

Výše jmenovaná se zjevně věnuje homosexuální problematice, protože za posledních pár měsíců napsala několik srdceryvných článků o tom, jak by homosexuální páry tak rády vychovávaly děti a zákon jim v tom brání. Stejně emoční je také úvod jejího článku Duhové zklamání, který vyšel den poté, co Sněmovna zamítla zařazení projednání novely zákona o registrovaném partnerství do programu aktuální schůze.

Důrazně se ohrazuji proti zveřejněnému tvrzení v textu článku, které se týká mé osoby. Autorka Karásková v článku lživě uvedla:

„Před druhou odpolední netrpělivě přešlapují před Sněmovnou maminky s dětmi a aktivisté menšinové sexuální orientace. Když spatří blížící se poslankyni Pavlínu Nytrovou (nezařazená), dvě maminky jí s úsměvem nabízejí perníček s azurovou polevou. Je na něm nápis: Různé rodiny, stejná práva. Nic netušící poslankyně vlídně sáhne po dárku. Teprve když zjistí, že jej nabízejí registrované partnerky prosazující právo homosexuálů na rodičovství, ztuhne jí úsměv na rtech. Zrovna ona proti němu urputně bojuje. V první chvíli se zdá, že perníček štítivě vrátí, pak ale rychle zmizí v útrobách budovy.“

.

Lživé informace chci uvést na pravou míru

Za prvé nejsem nezařazená poslankyně. Jsem členkou klubu ČSSD. Za druhé, už několik dnů před jednáním Sněmovny nám přicházely na poslanecké adresy různé emaily s žádostmi, zprávami, ve kterých nás jejich autoři žádali či nabádali k zařazení projednání novely zákona o registrovaném partnerství do programu. Vedle toho se z nich dalo vydedukovat, že příznivci novely dorazí do Sněmovny. Z množství emailů, které jsem dostala já a podle slov mých kolegů, také i další poslanci, byla drtivá většina od voličů, kteří adopci dětí homosexuály odmítají a žádali mě, abych jejich názor i nadále prosazovala.

Když jsem přicházela ke Sněmovně, nebyla jsem překvapena a v žádném případě mi nezmrznul úsměv na tváři. Kdybych se chtěla vyhnout setkání s touto skupinou, mohla jsem do budovy vejít přes vnitřní trakty, nikoliv z ulice. Perníček i publikaci jsem si vzala od jedné těhotné maminky s dítětem, která byla doprovázena mužem a to naprosto přirozeně, tvářila jsem se mile  a ani mě nenapadlo, že bych to vrátila. Mám ráda sladké a ráda se poučím i od lidí, kteří mají jiný názor.

V neposlední řadě chci zdůraznit, že bojuji za práva dětí a podporu klasické rodiny. Nebojuji proti homosexuálům. Mám s nimi velmi přátelské a korektní vztahy. Mohou žít tak, jak si přejí a nikdo je neomezuje. V tuto chvíli mají homo páry stejná práva jako hetero páry. Přijetím novely zákona o registrovaném partnerství by došlo ke státem posvěcené legalizaci zakázkové výroby dětí na klinikách, ke které už dnes dochází. Dále by došlo ke schválení určitých nad práv, kterými v tuto chvíli nedisponují ani heterosexuální páry. Stav, který je nyní zaručuje homosexuálům a heterosexuálům práva na stejné úrovni.

A na závěr jen krátká poznámka. Přesto, že mě redaktorka Karásková neustále zmiňuje ve svých článcích, nikdy mě nepožádala o stanovisko, komentář, vyjádření. Nikdy nechtěla slyšet mé argumenty a tak se profesionální novinář vskutku nechová.